Nezávislý chovatelský klub

Lidová slovesnost a pradávný jazyk bezpečí

Jak zpěv, rým, dech a pohyb pomáhají regulovat nervový systém

Ukolébavky, říkadla, taneční hry a vyprávěné příběhy patřily k nejstarším způsobům, jak lidé pečovali o své děti, navzájem se uklidňovali a upevňovali vztahy.
Jejich kouzlo nespočívá jen v poezii – stojí za nimi hluboká tělesná a neurobiologická moudrost generací.

Pradávný jazyk bezpečí

Rytmus, rým, zpěv, pohyb, dech, tlukot srdce a sdílený smích vytvářejí něco, co bychom mohli nazvat pradávným jazykem bezpečí.
Je to způsob, jak si lidská těla od nepaměti vzájemně sdělují: „Jsi v bezpečí, můžeš se uvolnit.“

Polyvagální teorie popisuje, že právě tyto podněty zapojují ventrální vagový komplex – část nervového systému odpovědnou za sociální zapojení, klid a regeneraci.

Rytmus a rým – propojení hemisfér a nervové regulace

Ukolébavky a říkadla nejsou jen hrou se slovy. Pravidelný rytmus propojuje jazyková centra levé hemisféry s hudebními a emočně-ryt­mickými oblastmi pravé hemisféry.

Společně s dechem, pohybem a dotekem to pomáhá dětem integrovat smyslové vjemy, rozvíjet řeč, regulovat nervový systém a cítit se v bezpečí v těle i ve vztazích.
Proto jsou tyto jednoduché formy lidové slovesnosti pro vyvíjející se dětský mozek nenahraditelné.

Lidová moudrost v moderní době

V éře digitálních technologií mají ukolébavky, říkadla a pohádkové příběhy snad ještě důležitější místo než kdy dřív.

Nesou v sobě multifunkční a nezastupitelný potenciál:

• propojují řeč, rytmus, dech a pohyb,

• podporují bilaterální stimulaci mozku,

• posilují společné sdílení a sociální vazby,

• a jsou zdrojem zklidnění pro děti i dospělé.

Žádná technologie – ani ta nejmodernější – neumí plně nahradit tuto hřejivou směs rytmu, lidského hlasu, sdíleného smíchu a fyzické přítomnosti druhého člověka. To vše tvoří živou tělesnou zkušenost, která je jádrem pocitu bezpečí a resilience.

V ateliérku s přírodou

K propojení rytmu, dechu a bilaterální stimulace využijeme i přírodní materiály.

Tvorba obrázků z listů, semínek a kamínků (například zvířátek, hvězd, mandal či známých pohádkových postav) přirozeně zapojuje obě hemisféry, jemnou motoriku i smyslové vnímání.
Děti i dospělí se tak zklidní, prohloubí dech a zakusí radost z tvoření i kontaktu s přírodou.

Obrázek od Paii Zurii z Pixabay, děkuji